Jak terapeut ke kettlebellu přišel

Jaké impulzy mě přiměly provést změnu a posunout se v kariéře do neprozkoumané oblasti? Začít se vzdělávat v oblasti trenérství, aplikovat fyzioterapii do tréninkových jednotek? Byla to moje nespokojenost, tvrdohlavost, touha po osobním růstu, potřeba věnovat se něčemu, co je efektivní a v mých očích má i větší hodnotu.

Na běžné ambulantní rehabilitaci mě frustruvala malá časová dotace, se kterou se potýká téměř každé léčebné středisko, pracující na pojišťovnu. 6×30 minut je sakra málo pro změnu v pohybovém aparátu, vyřešení příčiny bolesti a na přenaučení chybných pohybových a posturálních stereotypů, pohybových návyků (v tomto případě zlozvyků). Moje práce na ambulanci byla pouze poloviční, zaměřená hlavně na hašení požáru. Časový tlak 

terapeutů je jeden z důvodů, proč se tolik z nich používá při léčbě bolesti pohybového aparátu řadu relaxačních technik, uvolňovacích cviků, dechového cvičení, měkkých technik, mobilizací a taping. Jsou to důležité prvky, ale je to jen půl práce a pouze krátkodobé řešení. Terapeut i pacient ztrácí svůj čas, protože dělají poloviční práci. A co je tedy ta druhá půlka terapie? Přeci pracovat na rozvoji síly a pohybových schopností! Úkolem terapeuta i trenéra je vést klienta ke zlepšení. Proč je tolik důležité budovat sílu? Je to příprava na každodenní život, na zatížení, na bězný a normální pohyb. Nošení nákupu, stěhování nábytku, zvedání dítěte nad hlavu. To jsou vše důležíté pohyby, pokud je neprovádíme se správnou technikou , správným svalovým zapojením a nejsme dostatečně silní, můžeme si během nich přivést zranění. Odpovídající trénink silových schopností považuji za účinou prevenci i léčbu proti bolesti.

Další aspekt, který znemožňuje a znepříjemňuje práci terapeutům, je pasivní přístup pacientů a odmítání se aktivně podílet v procesu léčby. To nepotřebuje žádný další komentář. Nelze pomoct někomu, kdo o pomoc nestojí. Budu pouze citovat Jana Wericha: „Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou dny, kdy pro změnu budeš chtít, ale nebudeš moci.“

Malá časová dotace. Pocit bezmocnosti a frustrace, že i když investuji do své práce energii a čas, ovlivňuji toho jen velmi málo. Začala jsem hledat nové cesty, jak změnit a zlepšit svoji práci a stát se šťastnější v profesní oblasti. Pod vedením trenéra Martina Snášela jsem začala se silovým tréninkem a byla jsem ohromena, jak účinný dokáže být silový trénink v kombinaci s fyzioterapií přínosný, zábavný a jakou možnost progresse a rozvoje nabízí. A to byl začátek mé cesty. Jako terapeut znám základy zdravého pohybu, diagnostikuji a rehabilituji příčinu bolesti pohybového aparátu, a jako trenér vedu a motivuji lidi ke zlepšení silových a pohybových schopností.

Na své práci miluji, jak je živá a pestrá. Je pro mě hnacím motorem jak růst, vzdělávat se, přehodnocovat svoje názory, zjištovat si nové informace a prostředictvím toho potkávat zajimavé a inspirujicí lidi. A pro mě nejkrásnější ze všeho – sport a zdravý životní styl je pro mě prací i koníčkem! 

Kde začít s účinnou prevencí a terapií? V tělocvičně!

– Adéla Mašková

Napište komentář