První dobrodružství s vodními slalomáři

Ve svém prvním blogovém příspěvku budu psát o své první pracovní zkušenosti v zahraničí s českými závodníky vodního slalomu. Jednalo se o nabídku pracovat jako fyzioterapeut na podzimní a zimní přípravě v týmu Jiřího Prskavce. Spojení fyzioterapie a cestování, tedy mých dvou nejoblíbenějších činností, nešlo říct ne. Doporučení a kontakt na mě dostal Jiří od Honzy Kalisty z Rehasportu. Tímto mu ještě jednou děkuji. Soustředění se účastnili významný sportovci: Jiří Prskavec, Kateřina Kudějová, Vítek Gebas, Lukáš Rohan, Ondřej Cvik, Veronika Vojtová a Amélie Hilgertová. Jeli jsme na 14 dní do Francie v Pau, kde se příští rok koná mistrovství světa. Takže sportovce čekala pořádná dřina.

Při cestě mikrobusem jsem pochopila dvě věci. Zaprvé, že mám co dočinění s naprosto pohodovýma a sympatickýma lidma. A ta druhá věc, nutná pro přežití, že budu muset následujících 14 dní hnout kostrou a přidat na tempu, abych nezdržovala ostatní nebo aby mě někde nenechali. Když vezmu jeden příklad za všechny: nákupy v supermarketu, na které jsme od trenérů dostávali 15 minut. Čas je prostě naše nejcennější komodita.

Po příjezdu nebylo moc času na rozkoukání, hned se jelo na kanál. A v podobně rychlém tempu se jelo celou dobu. Závodníky čekaly dvoufázové tréninky na vodě, plus jim odpoledne přibyl běh nebo cvičení se mnou. Já jsem zpravidla jeden z jejich tréninků natáčela na video, které pak večer trenéři spolu se svými svěřencemi podrobně rozebírali. Jejich druhý trénink jsem měla volno, které jsem využívala k návštěvě posilovny v loděnici, běhu nebo k odpočinku. Odpoledne a večery patřili sportovci mě. Věnovali jsme se regeneraci, měkkým a mobilizačním technikám, rehabilitaci a řešení akutních problémů. V rámci regenerace si velmi oblíbili myofasciální techniku foam rolling s použitím masážního válce. Takže se mohli mučit a “rozmazlovat” kdykoliv sami potřebovali.

V posilovně pro vodáky mi tesknily nohy po deadliftech a dřepech. Tak jsem aspoň zapracovala na zádech a rukou, zlepšovala bench press a kliky. Francouzští slalomáři mě udivili a pobavili tím, kolik rozmanitých cviků na gymnastickém míči znají. Snaží se o simulaci nestabiliního prostředí v kayaku na balančních pomůckách a tím zlepšit sportovní výkon na vodě. Jenže téma využití balančních pomůcek pro zlepšení sportovního výkonu je velmi diskutabilní (viz například článek Martina Snášela). V tomhle se opírám o klinické studie a o své zkušenosti a zkušeností svých kolegů z Coregymu. Studie ukazují, že nácvik na balančních pomůckách není přenositelný do reálné situace. Navíc, nás nestabilní plochy nutí, abychom použili menší váhu a abychom zpomalili cvičební tempo, což je přesný opak toho, co potřebujeme pro zlepšení sportovního výkonu. A to jsem ani nedostala k funkci hlubokého stabilizačního systému při tomto druhu cvičení. Uf. Koukám, že čeká mě psaní nového článku :). Tréninková příprava musí být opravdu promyšlená pro každý sport zvlášť a na míru. S důrazem na poskytnutí dostatečné prevence před úrazy. Proto očekávám, že francouze brzy čeká rehabilitace zraněných ramen.

Zážitky mám opravdu nezapomenutelné. Káťa mi půjčila loď, takže jsem si poprvé vyzkoušela kayak. Za to jsem byla nesmírně ráda, protože jsem si mohla udělat aspoň o trošku lepší představu o podmínkách, kterým jsou závodníci vystavení. Podívala jsem se i do centra Pau. Kde jsem nejvíc času strávila v pekařství u makronek. A pak následovala žranice.

Jeden z nejlepších zážitků na nás čekal o dni volna. Byl to původně naplánovaný “turistický výlet” do Pyrenejského parku, který se trochu zvrtl do horolezení. Budu doufat, že celou zimní přípravu přežiju ve zdraví :D. Krásně to zachytil Jířa ve videu:

Soustředění s týmem ve Francii pro mě bylo první seznámí s tímto nebezpečným a specifickým sportem. Trenéři jsou profesionálové, kteří perfektně rozumí tomuto náročnému sportu a tím se řadí mezi naši českou vodáckou špičku. A jací trenéři, takoví svěřenci. Za jejich mimořádné sportovní výkony a reprezentaci České republiky jsem jim odpustila i to, že mě jednou zapomněli v loděnici a na hotel mě odváželi slovenští bratři.

Přístí týden si letím pro další zážitky a pracovní zkušenost do Spojených arabských emirátů. Tak mi držte palce, ať se dostanu celá domů, když letím s touhle veselou partou.

 

Napište komentář